Výše uvedené také úzce souvisí se zákazem diskriminace; zaměstnavatel nesmí zaměstnance diskriminovat (tedy je znevýhodňovat, popř. zvýhodňovat) na základě nepřípustných znaků. Těmi jsou především důvody uvedené v antidiskriminačním zákoně, nicméně teorie někdy dochází k názoru, že v pracovním právu je zakázána jakákoli diskriminace nezávisle na diskriminačním důvodu (srov. formulaci § 16 odst. 2 věty první zákoníku práce: "V pracovněprávních vztazích je zakázána jakákoliv diskriminace"), případně k tomu, že je potřeba uplatňovat širší okruh diskriminačních důvodů (jaký byl uveden v zákoníku práce z roku 1965 v posledním platném znění).
Pro srovnání výčet diskriminačních důvodů uvedených v antidiskriminačním zákoně, § 2 odst. 3:
Přímou diskriminací se rozumí takové jednání, včetně opomenutí, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci, a to z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru.
A v zákoníku práce z roku 1965 (ve znění k 31. 12. 2006), § 1 odst. 3:
V pracovněprávních vztazích je zakázána přímá i nepřímá diskriminace z důvodu pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického původu, národnosti, státního občanství, sociálního původu, rodu, jazyka, zdravotního stavu, věku, náboženství či víry, majetku, manželského a rodinného stavu nebo povinností k rodině, politického nebo jiného smýšlení, členství a činnosti v politických stranách nebo politických hnutích, v odborových organizacích nebo organizacích zaměstnavatelů; diskriminace z důvodu těhotenství nebo mateřství se považuje za diskriminaci z důvodu pohlaví. Za diskriminaci se považuje i jednání zahrnující podněcování, navádění nebo vyvolávání nátlaku směřujícího k diskriminaci.
Dřívější právní úprava tedy mezi nepřípustnými diskriminačními důvody zdůrazňovala také občanství, sociální původ, rod, jazyk, manželský a rodinný stav (a povinnosti k rodině) nebo členství a činnost v odborových organizacích. Také zdravotní stav je širší pojem než zdravotní postižení; politické nebo jiné smýšlení pak v zásadě odpovídá světovému názoru.
Přesto, že výčet diskriminačních důvodů v antidiskriminačním zákoně je užší, zpravidla se výkladem dochází k tomu, že je potřeba respektovat i tyto další důvody, které byly uvedeny v předchozí úpravě. V oblasti odměňování to platí nepochybně, neboť povinnost zajistit stejnou odměnu za stejnou práci platí pro zaměstnavatele bez dalšího na základě pravidel uvedených v § 109 a násl. zákoníku práce.
Povinnost zajistit rovné zacházení (a nediskriminovat) v odměňování je tedy široká, v praxi se však nejčastěji mluví o mzdové/platové diskriminaci žen vůči mužům. Uvádí se, že v ČR berou ženy v průměru o 6,5 tisíce méně než muži. Rozdíl v odměňování mezi muži a ženami činí v ČR 22 %, přičemž evropský průměr je 16 %.
Mezi země s největšími rozdíly patří dále např. Rakousko, Estonsko nebo i Německo. Naopak nejmenší rozdíly jsou (možná trochu překvapivě) např. v Itálii, Polsku nebo Slovinsku.
Idnes
Zdroje:
[1] Bělina, Miroslav; Drápal, Ljubomír a kol. Zákoník práce: Komentář. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2015.
[2] Boučková Pavla a kol. Antidiskriminační zákon: Komentář. Praha: C. H. Beck, 2010.
[3] Idnes.cz: Platová diskriminace žen v Česku: jsme třetí nejhorší v Unii
Tento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatDle mého názoru je informace "Rozdíl v odměňování mezi muži a ženami činí v ČR 22 %" v souvislosti s diskriminací poměrně zavádějící. Není zde uvedeno, zda se jedná o rozdíl mezi muži a ženami na naprosto stejné pracovní pozici. Pokud by tomu tak bylo, souhlasím, že jde o diskriminaci z důvodu pohlaví. Já si ale myslím, že je to v tomto případě myšleno tak, že průměrná mzda mužů je o 22% vyšší než průměrná mzda žen, a to v celém státě na všech pozicích dohromady. Což je pochopitelné. Jsme průmyslový stát, v technických oborech pracují převážně muži a tyto technické obory jsou pochopitelně lépe placené vzhledem k náročnosti práce.
OdpovědětVymazatMyslím si , že informace uvedené v této tabulce nejsou dostačující. Nejsou tady uvedený ani druh vykonávané práce, ani počet odpracovaných hodin. A proto nemůžeme tady hovořit o tom ,že platové rozdíly mužů a žen jsou dány jen diskriminací z důvodu pohlaví. Problém spočívá v rozdělení trhu práce na mužské a ženské obory , zejména v nízkém zastoupení žen v rozhodovacích pozicích. A to je jedním z hlavních důvodů vzniku tak velkého rozdílu mezi platy mužů a žen v ČR.
OdpovědětVymazatNemalý vliv na mzdovou úroveň žen má menší počet odpracovaných a placených hodin. Ženy měsíčně v průměru vykazují o 1,7 placené hodiny méně, patrně v důsledku péče o děti nebo nemocné či jinak handicapované členy rodiny. Ženy mají také vyšší četnost částečných úvazků a menší počet přesčasových hodin, jež jsou placeny zvýhodněnou sazbou.
OdpovědětVymazatOsobně si myslím, že teorie a praxe jsou dvě rozdílné věci. Je dobře, že zákoník práce upravuje rovnoprávné odměňování, ale zdá se mi, že například ženy jsou ve skutečnosti méně honorovány než muži za stejně vykonanou práci. Ze své praxe můžu uvést příklad kdy během mé letní brigády ve velkoskladu, jsem se setkal ze situací kdy vedoucím skladu byla žena a dostávala menší plat než zástupce vedoucího skladu, kterým byl muž.
OdpovědětVymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatZrovna nedávno jsme o dané problematice našla článek v hospodářských novinách a musím se přidat ke komentáři od Michala. Také mi příjde, že se najdou rozdíly ve mzdách mužů a žen za stejnou a stejně odvedenou práci. Byla jsem v létě též na brigádě, kde převážně muži vyváželi vozíky s oblečením, někdy i 150 kg a více, ale vyváželi je i ženy. Ženy však měli mzdu asi o 5 Kč menší na hodinu. Přišlo mi to velice smutné, už jen z toho důvodu, že pro ženu to bylo určitě více namáhavé.
OdpovědětVymazatZákaz diskriminace z důvodu pohlaví a rodinných poměrů je v antidis. zákoně taky, § 2 odst. 4, co se týče odborů, tak to v ADZ není, protože se to upravilo už dříve v zákoníku práce (§ 276 odst. 2), takže by to tam bylo zbytečné. Sociální původ tam už nejspíš byl zbytečný, to je podle mě pozůstatek z doby po revoluci, jako reakce na komunistický škatulkování lidi podle toho, co dělali jejich rodiče, to už řekl bych vymizelo, takže se zákonodárce rozhodl toto vypustit. Rod bych řekl taky, na to se tady už nehraje, přežitek z minulosti, takže vypuštěno, proč vypustili jazyk a občanství mě nenapadá, ale vždycky se na to dají naroubovat principy z Listiny.
OdpovědětVymazatPodle mého názoru vychází diskriminace žen hlavně z minulosti. Dříve byly ženy považovány za osoby, které se starají o rodinu, děti, celkově o zázemí rodiny, a muži byli ti, kdo se měl postarat o jídlo (lovení zvěře, apod.) nebo v nedávné minulosti - kdo má vydělávat a starat se o finanční prostředky rodiny. Diskriminace žen je viditelná i v případě nejbohatších lidí, ať už v ČR nebo celkově ve světě. Aktuálně v žebříčku 60ti nejbohatších Čechů, který vydal časopis Forbes v říjnu tohoto roku, nalezneme pouze jednu ženu. Je to nejspíš dáno i tím, že se předpokládá, že zatímco muž umí vést, žena stojí věrně po jeho boku a zajišťuje spíše organizační věci (proto má každý vlivný muž po boku ženu - asistentku).
OdpovědětVymazatI přesto, že žijeme v 21. století a doba se odvolává na zákaz diskriminace a na to, jak jsme si všichni rovni, není tomu tak. Pořád tu převažuje jistý návyk našich předků z dob minulých.
Myslím si, že v pracovních věcech by se nemělo hledět na to, zda jde o ženu či muže, zda je jiné národnosti, zda někdo vyznává nějaké náboženství nebo že je někdo jiné orientace, ale hlavním kritériem by mělo být jak daný člověk pracuje, co přináší danou prací, a podle toho by měl být bez jakýchkoliv názorů a diskriminačních pohnutek odměňován.
Já, jakožto žena jsem toho názoru, že v případě stejně vykonané práce by měla být výše platu stejná jak pro muže tak pro ženu. Toto neplatilo v minulosti, kdy se ženy staraly o domácnost a muži živili rodinu. Dnes tomu je však jinak. Žijeme v moderní době, a proto si nemyslím, že by se mělo hledět zpět, kdy tomu bylo jinak. Dnes ženy zastávají mnohdy lepší pozice a spousta z nich jsou pracovitější než muži, ale stejně nakonec dostanou menší plat než muži na stejné pozici nebo dokonce i na pozici nižší. Je sice hezké, že zákon zakazuje diskriminaci z jakéhokoliv důvodu, ale mělo by se to i přísněji kontrolovat, aby tomu tak opravdu bylo a to nejen v případě diskriminace na základě pohlaví, ale i na základě jiných faktorů.
OdpovědětVymazatZ mého pohledu je problematika diskriminace v odměňování dosti dobře a podrobněji zapracována v předchozím ZP z roku 1965. Co se týče specifiky v rozdílu odměňování žen a mužů je dle mého názoru jednoznačné, že pokud žena a muž vykonávají stejnou práci za stejnou pracovní dobu, musí být odměňováni naprosto stejně. Souhlasím s jedním z komentujících, že hlavním důvodem tak velkého rozdílu v platech mužů a žen je rozdělení trhu práce na mužské a ženské obory.
OdpovědětVymazatKristýna Zubová (E14430)
Pokud se přesuneme za oceán do Spojených států amerických zjistíme, že zde je rovnost platů mezi ženami a muži ještě více nevyvážená než v zemích Evropy. Dle proslovu Baracka Obamy z roku 2014, si každá pracující žena vydělala 77 centů na každý dolar, který si vydělal muž. Mimochodem jednou z kampaní Baracka Obamy v Bílém domě byla rovnost platů mezi pohlavími. Paradoxem je, že dle televizní stanice Fox News si v roce 2013 vydělala každá žena pracující v Bílém domě méně než 88 centů na každý dolar který obdržel za stejnou práci muž v Bílém domě. Většina studií se dále shoduje, že rozdíl mezi platy je zapříčiněn odchodem žen na mateřskou dovolenou a tím, že ženy dobrovolně přijímají práci na nižších pozicích. Zdroj nadále uvidí, výsledky studie z Univerzity v Yale, kde byl profesorům zaslán naprosto totožný životopis, avšak jeden měl poslat muž John a druhý žena Jennifer, v tomto případě bylo mužskému kandidátovi nabídnuto o 4 000 dolarů ročně více.
OdpovědětVymazatZdroj: https://www.youtube.com/watch?v=PsB1e-1BB4Y&ab_channel=LastWeekTonight
Rozdíly v platech mezi ženami a muži se určitě objevují i nadále. Je otázkou jak se jich zbavit, aby nastala dožadovaná rovnost. Podle mě by jednou z možností mohlo být zveřejnění výše platu všech. Bylo by poté snadnější dopátrat se tomu, jestli nastávájí rozdíly v platech mezi ženou a mužem za stejně vykonanou práci. Poté by se mohlo více lidí dožadovat stejné výplaty a podnik by to nemohl jen tak přehlížet.
OdpovědětVymazatSouhlasím s příspěvkem výše. Jak může zaměstnanec reálně prokázat, že je diskriminován na mzdě nebo platu, když jejich výši nemůže porovnat s výší mzdy nebo platu kolegy, jelikož jde o "tajný" údaj!?
OdpovědětVymazatAčkoliv se lze setkat s různými rádoby účinnými radami, jak se domoci spravedlnosti v oblasti odměňování,myslím si, že náprava nezákonných poměrů v odměňování (a odstranění diskriminace jedněch a protekce druhých) je legální cestou nedosažitelná nebo jen velmi těžko dosažitelná.
Pak se nelze divit, že je zde i nespočet konfliktů na pracovištích. Krajním řešením je stížnost k orgánům inspekce práce. Ten by měl prověřit, jak se u zaměstnavatele provádí odměňování.Tyto kontroly ale nemohou nahrazovat rozhodování o individuálních nárocích ve sporech mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, které provádějí soudy.
Zdroj: http://www.mesec.cz/clanky/jak-dokazat-diskriminaci-v-odmenovani/
Souhlasím s Leošem. Zjistit výši platů kolegů, když se jedná o tajný údaj je velice problematické. Jediný, kdo může přesně všechno zjistit jsou zaměstnanci na mzdovém oddělení. Je dokonce příklad, kdy se mzdová účetní obrátila na kontrolní orgán. Ačkoliv měla zachovat mlčenlivost. Zaměstnavatel ji vyhodil pro hrubé porušení pracovní kázně. Později se u soudu domohla zrušení výpovědi. Je škoda, že toto odpovědný Úřad práce běžně nekontroluje.
OdpovědětVymazathttp://www.ceskenoviny.cz/zpravy/diskriminace-v-odmenovani-prokazat-ji-je-velmi-obtizne/540971
Podle mého názoru nelze takto srovnávat muže a ženy, nejsou zde zmíněny pracovní pozice a to je zavádějící. Když se na pohovor přihlásí 4 ženy a jeden muž a práci získá muž, protože je vzdělanější, kvalifikovanější pro danou pozici, splňuje nároky zaměstnavatele a zbylé ženy budou pracovat za nižší finanční odměnu, taky to nebude přeci platová diskriminace. Přeci každému zaměstnavateli jde hlavně o efektivitu práce a podle toho si vybírá především své pracovníky. Neberu jako diskriminaci to, že nějaké pohlaví se hodí na danou pozici více.
OdpovědětVymazatDiskriminační důvody z dřívějšího zákona si myslím, že jsou důležité a jsou dodržovány i přes novější úpravy v zákoně. Některé diskriminace nemusejí být ani patrné a tedy se spíše vždy jedná a morální přístup zaměstnavatele.
http://www.mesec.cz/clanky/obrana-proti-diskriminaci-nemusi-byt-vzdy-nejjednodussi/ V článku, který mě na tohle téma zaujal je rozebírána problematika dokazování diskriminace v pracovní poměru a jak je to obtížně. Za slabší stranu u soudu je často považován zaměstnanec a to je značná výhoda.
Jsem toho názoru, že pokud muž i žena, kteří vykonávají stejnou práci a v efektivnosti práce jsou na tom stejně, měli by dostat oba stejný plat i odměny, pokud ovšem bude pracovat jeden nebo druhý rychleji a třeba lépe je dobré ho za to líp odměnit. Sama pracuji v jedné bance jako brigádnice a ani mezi kolegy si nemůžeme říkat své platy. Funguje to tak, že si každý u pohovoru řekne nějakou částku, za kterou je ochoten tohle vykonávat a oni mu jí buď dají nebo ne. Část zaměstnanců dělá to samé, ale platy se liší. S pár lidmi se tam víc bavím a vím kolik berou. Proto mi třeba tohle přijde hodně nespravedlivé. Všichni co dělají stejnou práci by měli mít stejný plat a pokud pracují efektivněji, mělo by se to ukázat spíše v odměnách.
OdpovědětVymazatOhledně této problematiky zastávám názor, že za hlavní příčiny nerovného postavení mužů a žen, které se mimo jiné projevuje rozdílným finančním ohodnocením, jsou považovány pozůstatky patriarchální společnosti a na druhém místě výhodnost pro zaměstnavatele. Přesto je průměrný výdělek zaměstnaných žen stále nižší než průměrný výdělek mužů. Toto hodnocení se netýká všech odvětví, ale zpravidla čím vyšší je ve firmě podíl pracujících žen, tím nižší mají průměrný výdělek ve srovnání s muži. Nejmenší je ve stavebnictví a v energetice, nejvyšší v peněžnictví.
OdpovědětVymazatJe zvykem, že muž je živitelem rodiny, žena má pečovat o děti a domácnost. Rovné příležitosti ovšem znamenají především právo volby.
Žena má právo svobodně se rozhodnout, zda se bude plně věnovat
pouze profesní kariéře, zda naplněním jejích životních představ
bude pouze výchova dětí a péče o rodinu nebo zda rozdělí své
znalosti, schopnosti a čas mezi zaměstnání a rodinu.
I v dnešní moderní době ženy a muži nemají na trhu práce stále stejné příležitosti. Když si zaměstnavatel vybírá nového pracovníka, daleko raději při shodných pracovních kvalitách zájemců sáhne po muži, než aby vybral ženu. Ani mzdové ohodnocení mužů a žen není stejné. Bohužel tento jev je stále ještě dopadem dřívějších tradičnějších dob, kdy muž byl živitel rodiny, žena hospodyně, jejiž hlavní náplní byla péče o rodinu. V tomto století už ale každá žena má právo svobodné volby, zda svůj život zasvětí kariérnímu růstu či péči o rodinu. Proto zastávám názoru, že při stejném pracovním nasazení je adekvátní a žádoucí rovnocenné odměňování muže i ženy. V současné době je ale problémem výlučnost oborů, tedy výhradně mužské či ženské pracovní obory, kde nelze s určitostí mluvit o diskriminaci.
OdpovědětVymazatAno, tohle téma mě velice zaujalo, jelikož se s tím setkáváme v běžném životě téměř denně, teda rozhodně alespoň já, jelikož pracují každý den. Co se týká hodinové mzdy žen a mužů, tak se to kolikrát až nechutně liší. Například, já dostávám v práci 100Kč/hod, ale muž, který pracuje se mnou ve stejné práci, dělá vlastně jen rozvoz, kdy sedí za volantem a má čistou hlavu, pracuje za 140Kč/hod. Nechápu tento rozdíl. Určitě je toto pravidlo převzaté už z minulosti a nelze se ho zbavit, vždy se považoval muž za hlavu rodiny a hlavně za živitele. Pokud si to samozřejmě daný pracovník zaslouží, odměna by měla být adekvátní k jeho výkonům, ale pokud pracují téměř stejně efektivně a rychle, měli by dostat stejné platové ohodnocení. Diskriminace by se neměla používat ani v případě náboženství, sexuální orientace, pohlaví, ani rasy.
OdpovědětVymazatTento článek mě zaujal, a to z důvodu, že setkání s diskriminací je v dnešní době úplně běžné. Naprosto souhlasím se všemi názory, že by ženy neměly mít menší např. hodinovou mzdu než muži. Přiznám se, že já jsem se s rozdílem např. té hodinové mzdy nesetkala, ale co jsem zde četla ty komentáře, tak je to asi běžné. Nechápu, jak žena může za stejnou a stejně dobře odvedenou práci dostat méně peněz než muž. Možná je to tím, že dřív ženy byly považovány za ty, kdo se měl starat o rodinu. Měli zvládat výchovu dětí, být takovou tou klasickou hospodyňkou. Zatímco na mužích bylo obstarávat finance. Podle mě už tomu dnes ale tak není, i žena může být ta, kdo finance obstará. Hodně žen už dnes je na vyšších pozicích. Doufám, že ženy na tom budou v tomto směru líp a líp.
OdpovědětVymazatNemyslím si, že by v současné době byl problém s odměňováním, které by mělo kořeny v diskriminaci. Prošel jsem již větší řadou firem, ať už jako brigádník či jako zaměstnanec a nikdy jsem se s takovým jednáním nesetkal. Nemyslím si, že když přijde na pozici ucházet se muž české národnosti a muž jiné národnosti, že by se zde dělali nějaké mzdové rozdíly. Lidé jsou na to háklivý a věřím tomu, že kdyby se o zaměstnavateli, který toto praktikuje doslechlo okolí, dlouho by ve své činnosti nevydržel. Co je však problém, tak je problém ve formě odměňování mezi muži a ženami. Není přeci možné, aby průměrný plat u mužů činil 30 tisíc korun měsíčně a u žen 23 a půl tisíc měsíčně. (zdroj: http://www.rozhlas.cz/zpravy/data/_zprava/rozdil-ve-mzdach-mezi-ceskymi-muzi-a-zenami-je-22-procent-v-evrope-treti-nejvyssi--1601006 )
OdpovědětVymazatJe hrozné, že se v dnešní době stále objevují problémy tohoto ražení. Jak je vůbec možné, že žena, která odvede naprosto stejnou práci jako muž dostane úplně jiné peníze ? Bohužel prokazování tohoto problému je však těžké. Když přijde kontrola do firmy, kde dochází k diskriminaci na papíře budou mít oba dva stejně. Problém se však jeví v odměnách, které nejsou nijak dohledatelné případně si je zaměstnavatel vždy rád odůvodní.
OdpovědětVymazatZákoník práce sice upravuje rovnoprávné odměňování, ale i přesto jsou podle mého názoru ženy nedoceněny, nebo naopak jsou muži přeceňovány.
OdpovědětVymazatMyslím si, že všichni by souhlasili s názorem, že muži zvládají odvést náročnější fyzickou práci, ale není to důvod k tomu, aby ženy byly platově méně ohodnoceni.
V dnešní době, i vystudované ženy pobírají menší mzdu než muži, kteří jsou vyučeni. Nejsem si zde jista, že název diskriminace je vhodný, jedná se podle mého názoru spíše o způsob ohodnocení práce z pohledu množství a náročnosti.
Kdybychom některou z žen postavili na místo jednoho z muže a ona by vykonala stejnou práci, jako muž byla by ohodnocena stejně jako on. Problém tkví v tom, že málo, která žena by jeho práci zastala a proto jsou platové podmínky rozdílné bez ohledu na vzdělání.
Velice mě překvapil fakt, že ženy jsou o 22% podhodnocovány před muži. Osobně nemám pocit, že by ženy v naší zemi byly diskriminovány. Myslím si, že naše země v dnešní době nemá velký problém s diskriminací. Naše země má silný průmyslový sektor, a to není zrovna ideální oblast pro práci ženy. Avšak ani to si nemyslím, že je nějaká překážka. Domnívám se, že v dnešní době není problém, aby žena pracovala na jakékoliv pozici a v jakémkoliv sektoru, který si vybere. Co se týče platového ohodnocení mám pocit, že dnešním zaměstnavatelům je jedno, zda zaplatí ženě či muži, pokud dosahují stejných výsledků.
OdpovědětVymazatJak zde již bylo zmíněno, diskriminace je problém celosvětový, kdy je ale na něj potřeba nahlížet nejen z teoretického hlediska, ale i praktického. Pro mě nijak překvapující informací není, že ženy jsou podhodnocovány až o 22% oproti mužům. Přeci jen si řekněme upřímně, že spousta populace mužského pohlaví nesnesou ten pocit, že by jim měla být, že nadřízena nebo že by si mohla vydělat více než muž. Antidiskriminační zákony jasně vymezují situace, které nesmí nastat v pracovněprávním vztahu, ale vytvořit zákon pro zákaz diskriminace při odměňování mi přijde vcelku nereálný. Kolikrát se nám v životě stane, že i přestože má žena dostatečnou kvalifikaci pro jistou pozici, co myslíte dostane přednost, žena i přestože má vyšší kvalifikaci a nebo si pro tu pozici zaměstnavatel vybere muže, jen proto, že se jedná spíše o práci pro muže než pro ženy. Zažila jsem na vlastní kůži na brigádě v zahraničí kdy spousta mužů se nemohlo přenést přes ten pocit, že jím nadřízená je žena. Dle mého názoru pokud má žena dostatečnou kvalifikaci na požadovanou pozici proč by měli být muži upřednostňovány, vždyť přeci si myslím, že mi ženy v některých případech kolikrát zastaneme mužskou práci lépe než oni samotní. Naprosto nesouhlasím s tím, že žena má nárok na nižší mzdu, i přes svoji kvalifikaci, než muž jen protože se většina zaměstnavatelů zaměřuje na pohlaví jako na hlavní rozhodují faktor při výběru zaměstnance a že ženy bývají často zařazovány na pozice, které vůbec nepřísluší jejich vzdělání nebo zkušenostem a jen z důvodu jejich pohlaví tam jsou zařazeny. Jako shrnutí bych ráda uvedla, že dle mého názoru je největší problém v těchto rozdílech odměňování, že ženy se tak často nedostávají do vedoucích pozic, aby se náhodou mužská menšina necítila diskriminována, protože přeci na mužském slovu záleží více než než na ženském.
OdpovědětVymazatDle mého názoru rozdíl mezi platovým ohodnocením mužů a žen na stejné pracovní pozici je u některých zaměstnavatelů stejně stále rozdílný. Myslím si, že pokud muž i žena vykonávají stejnou práci za stejnou pracovní dobu, tak by měli mít také stejné platové ohodnocení. Kritériem hodnocení by nemělo být pohlaví, národnost, náboženství atd., ale to jak člověk danou práci vykoná.
OdpovědětVymazatTato právní oblast mě velice zaujalo. Jedná se o stálé probírané a aktuální téma. Je určitě nespravedlivé, aby muž, který pracuje ve stejných pracovních podmínkách jako žena dostával za práci více peněz. Na druhou stranu, ale muži mnohdy pracují ve stížených podmínkách, ve kterých by většina žen neobstála, takže si myslím, že v tomto ohledu si vyšší mzdu zaslouží.
OdpovědětVymazatTento problém je stále probírán a řešen, zejména tedy rozdíly v odměňování žen a mužů. Souhlasím s tím, že pokud je zcela stejná práce na stejné pozici hodnocená odlišně, a to jen s ohledem na nějaký rozdíl mezi pracovníky (pohlaví, rasa, náboženství atd.), tak to není správné a rozhodně by to taky nemělo být. Pokud práce dosahuje stejných kvalit a výsledků tak musí podle mého názoru dosahovat stejného ohodnocení. Myslím si ale, že zejména ohodnocení práce žen, se poměrně zlepšuje a dochází k vyrovnání finančního ohodnocení a mazání rozdíly ve finančním ohodnocení. Závěrem k výše zmíněným grafům a výsledkům průzkumu, myslím si, že jsou tyto výsledky velice zkreslené. Mnoho žen totiž vykonává méně kvalifikované práce, které jsou mnohdy pro ženy nevhodné, ale bohužel dobře finančně hodnocené, a to tyto výsledky značně zkresluje.
OdpovědětVymazatDaniel Havlíček (E15521)
Tento komentář byl odstraněn autorem.
OdpovědětVymazatDobrý den,
OdpovědětVymazatosobně si myslím, že zákon o zákazu diskriminace v pracovním je velmi dobrá věc. Když zaměstnanec vykonává práci, kterou vykonávat má, vykonává jí správně a má výsledky, proč by měl být potom diskriminován? Samozřejmě se výsledky liší tím, když někdo pracovat chce, a když do práce musíte někoho nutit, po nějaké době se toto projeví, ale když nudělá žádný přestupek, nemůže s tím zaměstnavatel nic dělat. Avšak když si myslíme třeba už u pracovního pohovoru, že se zaměstnancem budou problémy, chápu, že zaměstnavatel má určitě pochybnosti. Na druhou stranu proč to s ním nezkusit, každý se může projevovat jinak vzhledem a jinak prací. Můžeme si myslet, že zaměstnanec bude třeba porušovat předpisy, ne druhou stranu za takového provinění mu můžeme dát výpověď. Myslím si, že toto je dobře zákonem ošetřeno.
Ještě když se vyjádřím k rozdílům v odměňování žen a mužů. To mi přijde velice nespravedlivé. Mnohdy jsou ženy šikovnější a přesto dostávají nižší plat, než kdyby na stejné pozici byl muž. Moc nechápu, proč a čím je to způsobeno, ale podle mého názoru by si muž a žena na stejné pozici měli být rovni.
Dobrý den,
OdpovědětVymazatjak již v některých předešlých komentářích zaznělo co se týče odměňování, tak zastávám názor v tom, že pokud muži i ženy jsou na stejné pracovní pozici a odpracují stejnou pracovní dobu, měli by mít shodné finanční ohodnocení a neměli by být tito pracovníci diskriminování z hlediska pohlaví. Z toho vyplývá, že pravidla z antidiskriminačního zákona jsou porušována, tak k čemu vlastně zákony slouží, aby se porušovali?? K čemu vlastně antidiskriminační zákon slouží, když je stejně ve většině případech porušován, a tím teď nemyslím jen diskriminaci z hlediska pohlaví, ale i věku a etnického původu. Živým příkladem je například mladá prodavačka, která nastoupila do práce, a ačkoliv neměla dostatečné zkušenosti a dosud žádné stálé pracovní zázemí, snažila se dělat vše, jak nejlépe mohla a dodržovala náplň práce. Snažila se i o zdvořilé chování k zákazníkům, i když v některých případech to bylo složité, nakonec ve zkušební době podala výpověď z důvodu neustálého podezřívání a nátlaku ze strany vedoucí prodejny.