čtvrtek 26. října 2017

Pracovní právo a generace Y (a Z)

Dne 19. října se uskutečnil vědecký seminář Ústavu správních a sociálních věd, kde jsem prezentoval svůj příspěvek "Pracovní právo a generace Y (a Z)". V této prezentaci jsem se zabýval některými problémy spojenými s nástupem nových generací (potenciálních) zaměstnanců na pracovní trh.

Zejména v americké sociologii se pracuje s rozlišování jednotlivých generací podle jejich charakteristických znaků. Po druhé světové válce tak rozlišujeme generaci "babyboomers" (cca 1950-65), generaci X (cca 1965-80), generaci Y (cca 1980-95) a generaci Z (cca 1995-2010). Byť je toto generační rozlišování třeba brát trochu s rezervou, lze u příslušníků jednotlivých generací vysledovat určité společné charakteristické znaky, které se vztahují i k jejich prosazení na pracovním trhu. Dále se domnívám, že v evropském (a rozhodně středo- a východoevropském) dochází k přelomu jednotlivých generací spíše později, než jak je naznačeno výše.
Pro současnou situaci platí, že pracovní trh postupně opouštějí příslušníci generace tzv. babyboomers, kteří odcházejí do důchodu, a přibývá příslušníků generace Y, která by se měla stát dominantní generací na pracovním trhu. Současně začínají do pracovního procesu postupně přicházet příslušníci generace Z.
Profil příslušníka generace Y je do značné míry odlišný od příslušníků předchozích generací. Běžně se v této souvislosti uvádějí tyto znaky (např. průzkum společnosti Hays): peníze jsou pro něj nástrojem uspokojení jeho současných potřeb; nebojí se zadlužit, nemá potřebu dlouhodobě šetřit, více myslí na současnost než budoucnost; hledá ideální balanc mezi zaměstnáním a soukromým životem (již není ochotný práci všechno obětovat – soukromí, rodinu…); je přesvědčený, že za práci má dostat adekvátní odměnu, pokud ji nedostane, rozhlíží se po jiných příležitostech; pro jeho život nejsou podstatné jen peníze, ale také osobní a odborný rozvoj, úspěch; častěji střídá zaměstnání – hledá zkušenosti, lepší kolektiv nebo finanční ohodnocení; vyjadřuje své názory a potřeby a chce, aby jim vedení společnosti naslouchalo; není loutka. 
Otázkou je, nakolik se společenskému vývoji přizpůsobí, případně bude muset přizpůsobit pracovní právo. Některé úvahy jsou stručně naznačeny v prezentaci; domnívám se, že by v příštích letech měl být kladen důraz především na flexibilitu pracovní doby a úvazku jako celku, větší důraz na smluvní ujednání mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, praktické prosazení rovného zacházení (a zákazu diskriminace) nebo vyšší podíl zapojení zaměstnanců do rozhodovacích procesů u zaměstnavatele.

Powerpointová prezentace z vědeckého semináře:












Zdroje:

24 komentářů:

  1. Dobrý den,
    já osobně si myslím, že s vývojem společnosti a i technologií (např. průmysl 4.0 si myslím, že bude z velké části zasahovat do práce právě generace Y a Z) se pracovní právo bude muset měnit.
    Z mého pohledu se mladí lidé zbytečně zbrkle vrhají po hlavě do života a to nejen při zadlužení se, ale také při výběru práce. Zdá se mi, že mnoho mladých lidí by si představovalo práci, ve které nemusí moc pracovat, ale přesto jim přinese velké peníze. Na druhou stranu mnoho zaměstnavatelů požaduje po mladých uchazečích o pracovní místo praxi v oboru, kterou ne každý uchazeč má. Leckterý mladý člověk, který studuje sice chodí na nějaké brigády, avšak ne vždy jsou to brigády právě v oboru, který studuje a tak není uplně lehké získat požadovanou praxi.
    Myslím si, že by zaměstnavatelé měli přihlížet k těmto skutečnostem, že sehnat při studiu takovou práci v oboru, abychom byli schopni mít dostatečnou praxi, není úplné jednoduché.
    Jsem pro to, aby každý uchazeč o práci měl možnost předvést, co umí a nebýt hned na začátku "odhozen" na hromádku těch, kteří jsou bez praxe a pro firmu tedy nežádoucí.
    Jsem pro to, aby této generaci dali zaměstnavatelé možnost pracovat a postupně se rozvíjet. Otázkou však je, kolik mladých lidí je ochotno pracovat nejprve na nižší pozici za méně peněz a až za nějaký čas se díky svým pracovním schopnostem probojovat na nějakou z vyšších.
    Myslím si, že právě hlavním problémem této generace je, mít, jak jsem již psala výše - co nejméně a nejlepší práci za co nejvíce peněz.

    T. Šandová (E15594)

    OdpovědětVymazat
  2. Já osobně strašně nerada používám škatulkování generace X, Y či Z a ještě víc se mi protiví, jak starší generace mluví o té naší, mladé, v tak negativním slova smyslu.
    Je přeci pochopitelné, že s postupem času se krom vývoje technologií vyvíjí i společnost. Nežijeme přeci v pravěku. Je jiná doba a s tou přicházejí jiné preference a hodnoty nejen v pracovněprávních vztazích.
    Proč se zlobit na mladé lidi, že si chtějí usnadňovat život a pracovat raději s počítačem než rukama, když jsou tomu dnešní pracovní podmínky uzpůsobené? A proč se na ně zlobit, že za svoji práci očekávají adekvátní finanční ohodnocení a při nesplnění podmínek vyhledávají jinou alternativu, když je trh práce tak rozmanitý a při jejich vzdělání si to třeba mohou dovolit?
    Souhlasím s kolegyní, že problémem dnešní doby jsou mj. přehnané a těžce splnitelné podmínky zaměstnavatelů při ucházení se o místo. Odborná praxe se ne vždy dá sehnat tak snadno a skloubit se studiem. Na druhou stranu je to motivace právě pro tu naši generaci, aby se nebála hecovat a mířit třeba i na takové posty, o kterých si doposud myslela, že na ně nemá.
    Chci tím tedy říct, že pracovní právo by se měnit mělo, a rozhodně ve prospěch nás, mladých, aby se nám trh práce co nejvíce otevřel a vyšel vstříc.

    OdpovědětVymazat
  3. Dobrý den,
    určitě je to zajímavá teorie, nicméně souhlasím s příspěvkem spolužačky výše. Nemám ráda začleňování do určitých skupin, nicméně určité rozdíly mezi skupinou X, Y a Z jsou a možná i značné. Doba se mění a tím se mění i veškeré požadavky.
    Staří lidé si o mladých myslí, že nic neumí, že nic nedokážou, ale že oni (starší generace) všechno ví a všechno znají. Ano, je pochopitelné jsou starší a mají více již zažito, ale prostor mladým by se měl dát. Jak se to pak mají jinak naučit? Domnívám se, že se změnou doby by měl přijít. i jiný přístup k pracovnímu právu. Je to podle mě i pochopitelné. Generace X počítače v té době ještě neznala, a někteří lidé narozeni v generaci X neumí s počítačem třeba zacházet a vytváří si k nim i negativní předsudky. Generace X má problém s pochopením generace Y A Z, a to tak, že nepochopí, že máme jiné priority ve svém životě, že pracovat s počítačem je určité usnadnění práce, atd.
    Nicméně někteří mladí lidé si myslí, že jim jak říká jedno moudré přísloví ,,Budou pečené holuby padat do pusy", ale bohužel to tak není. Mladí lidé chtějí hodně peněz za málo práce, ale tak to nefunguje. Nicméně souhlasím s kolegyněmi, že zaměstnavatelé jsou často neochotni zaměstnat mladé lidi bez praxe, o kterou mají mladí lidé zájem. Studenti se snaží najít brigádu při studiu, ale prostě většinou je to mimo obor, a což je špatně, nezískají patřičnou praxi, kterou by mohli získat při studiu a následně by jim to ulehčilo najít práci po studiu, ale bohužel odpovídající praxi nezískají, protože zaměstnavatelé je nechtějí přijmout, že jsou bez praxe. Ale otázkou je, kde mají nasbírat potřebnou praxi? Nicméně určitě není dobré se vzdát, ale bojovat za to, čeho chci dosáhnout, co si přeji, byť se nám to může občas zdát nereálné.
    Závěrem bych chtěla říci, že pracovní právo by se mělo určitě změnit, ve prospěch mladých lidí, aby měli možnost získat práci odpovídající jejich vzdělání.
    Iva Pospíšilová (E16031)

    OdpovědětVymazat
  4. Tato teorie mi přišla určitě zajímavá a dle mého názoru v mnoha ohledech také pravdivá. Co se týče mého pohledu na mladé lidi a jejich postoj k zadlužení (nebojí se zadlužit), tak si myslím že je to na jednu stranu pravda, ale na druhou se naskýtá otázka, kolik existuje možnosti alternativního řešení například při zajištění bydlení oproti zadlužení? V tomto ohledu se mi zdá, že oproti minulosti v podstatě neexistuje žádná znatelná podpora při startu mladých lidí v životě a ve většině případů se musí zadlužit nebo musí vypomoci rodina.
    Dále souhlasím s názorem výše a nechápu starší generace, kterým se nelíbí že mladí lidé jsou zvyklí využívat moderní technologie, které jim ulehčují život i práci. Za prvé je to dáno zejména tím, že mladí s těmito technologiemi vyrůstali, a tak nějak přirozeně tyto technologie (zejména mobilní telefony a počítače) zapadly do jejich života. A také podle mého názoru je práce, při které se tyto technologie využívají efektivnější a hlavně rychlejší. Pracovní postupy starší generace jsem vždy respektoval, ač jsem s nimi nesouhlasil, tak si myslím, že by postupy mladé generace měli také respektovat a nezahazovat je.
    A v neposlední řadě souhlasím s názorem ohledně odborné praxe. Zaměstnavatelé mívají mnohdy přehnané požadavky týkají se jejich odborné praxe na nové zaměstnance, které může čerstvý absolvent jen těžko splnit. Oproti tomu v mnoha případech je při případném dosažení zase nedokážou náležitě ohodnotit, proto zejména mezi mladými z mého pohledu dochází k častým změnám zaměstnaní, jelikož chtějí být docenění a také v rámci své pozice dále růst a vyvíjet se.
    Co se týče vývoje pracovního práva, tak si myslím, že by měl jeho vývoj co nejpružněji reagovat na vývoj pracovního trhu a přizpůsobovat se nově nastupující generaci, která upřednostňuje zcela jiné priority a pracovní podmínky a také novým technologiím, které budou hrát v budoucnu určitě obrovskou roli v průmyslu a celé společnosti.

    Daniel Havlíček (E15521)

    OdpovědětVymazat
  5. Dobrý den,
    osobně si myslím, že by se pracovní právo mělo částečně přizpůsobit nadcházející generaci, měl by být kladen větší důraz na smluvní ujednání mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, praktické prosazení rovného zacházení a určitě by měli být zaměstnanci začleněni do rozhodovacích procesů u zaměstnavatele, avšak jsem toho názoru, že některé části by měly zůstat stejné např. délka pracovní doby.. (aby za kratší pracovní dobu bylo vyplaceno více peněz mi přijde trochu nereálné).
    Co se týče homeworkingu, je můj názor takový, že práce z domu má své výhody, je to prostředí, kde se člověk cítí dobře, má větší volnost, ale na druhou stranu si musí umět rozvrhnout čas na práci a čas na odpočinek. Osobně si nedokážu představit, že bych pracovala z domu, u mě by asi převážilo pohodlí nad povinnostmi.
    Dále zastávám názor, že by měl být kladen větší důraz na zaučení pracovníků do procesu, v leckterých případech jsou zaměstnanci postavení před hotovou věc, aniž by byli seznámeni s jejich pracovní náplní.
    Myslím si, že uvedený popis generace Y tuto skupinu lidí vystihuje, ale na druhou stranu např. co se týče zadlužování, jak jinak tuto situaci vyřešit, než že si půjčit peníze (pořídit si hypotéku). Dále si myslím, že není správné střídat jedno zaměstnání za druhým, ale na druhou stranu je dobré mít větší škálu možností a zvolit zaměstnání, které by člověka naplňovalo, když už v něm tráví většinu svého života.
    Markéta Petrová (E 15577)

    OdpovědětVymazat
  6. Dobrý den,
    Jakmile jsem si přečetl článek, začal jsem se zajímat jestli mé okolí vnímá něco jako genereace X,Y nebo Z.
    Za posledních sto let, kdy společnost zažila zejména ekonomický a sociální "boom" a nové technoligie přicházejí každý den, je v celku jasné, že se musí měnit i preference lidí. Jak je zmíněno, peníze jsou dnes nástrojem k uspokojení potřeb.
    Dle mého osobního názoru rozdělení do lidí do těchto generací je vhodné. Každý respondent z dané generace by vám na stejnou otázku s velikou pravděpodobností dal jinou odpověd. Generace Y, která žila v době, kdy se Československo stávalo samostatným státem je perfektní případ.
    Otevřeli se hranice, lidé mohli do zahraničí, většinou na Západ a viděli jak to může fungovat ve světě.
    Dnes ve světe komunikačních kanálu je podle mě důležitá flexibilita. Bude se stávat čím dál vyhledávanějším a důležitějším nástrojem.
    Nesmíme ale zapomínat na sociální stránku státu potažmo zaměstnavatelů. Nárok na přestávku, osobní pohodlí, bezpečnost na pracovišti musí být jasně zakotveno v zákonech a lidí musí mít pocit, že jsou chráněni.
    V neposlední řadě otázka větší propojenosti a rozhodovaích procesů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Podle mě zde musí existovat kompromis na obou stranách. Zaměstnavatel nese veškerá rizika podnikání a poslední slovo je tedy na něm, ale snaha o co největší spokojenost a efektivitu práce svých zaměstnanců by se měla stát klíčem k uspěchu v budoucnu.

    Jan Hovorka (E15527)

    OdpovědětVymazat
  7. Rozdílem mezi jednotlivými generacemi je pochopitelně věk, ale podle mého mínění je daleko důležitější způsob a obory vzdělávání. V současné chvíli by měli být pro trh nejzajímavější z hlediska vzdělání a schopnosti využívání moderních technologií (které usnadňují práci a život) generace Y a případně Z, které nyní vstupují na trh a v budoucnu určitým způsobem změní pracovní trh. Mladší generace vyrůstali s moderními technologiemi, proto pro ně není žádným problémem je využívat pro zjednodušení a zefektivnění práce, starší generace jsou podle mě zase ve většině případů ceněni hlavně kvůli zodpovědnému přístupu a léty získanou praxí.
    Největším problémem pro vstup mladé generace na pracovní trh, jak už zde bylo řečeno, jsou požadavky zaměstnavatelů zejména na praxi, které jsou těžko splnitelné.
    Ideálním stavem by bylo mladé generace doplnit zkušenými pracovníky (minulých generací) z důvodu předávání cenných zkušeností a tím vytvořit komplexnost nových pracovníků.
    Kateřina Brhelová E15501

    OdpovědětVymazat
  8. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  9. Dobrý den,
    musím říci, že toto téma je velmi zajímavé a působivé. Sama patřím mezi mladou generaci Z, vidím tak tento problém, tzv. z první ruky. Toto téma je velmi aktuální, a lidé na něj mají odlišné názory. Sama za sebe mohu říci, že tuto mezigenerační rivalitu pociťuji značně. Tato situace se samozřejmě promítá i v pracovním prostředí.
    Lidstvo se vyvíjí, a i my tedy je odlišujeme od minulých generací. Není proto div, že máme jiné priority a hodnoty. Pracovní právo by se této zrychlené době mělo co nejlépe přizpůsobit. Nebude to snadné, každá generace má vlastní názory.
    Aktuálním termínem ve sféře pracovního práva je tzv. Life Balance. Mladá generace by určitě ocenila, kdyby existovala jakási rovnováha mezi pracovním a osobním životem. Například by to mohlo znamenat flexibilní pracovní dobu, kdy by si sám zaměstnanec určil, od kolika hodin začne pracovat a naopak v kolik hodin zase odchází z práce. Nebo například stmelování kolektivu i mimo pracovní dobu, kdy se zaměstnanci věnují př. sportu.
    To vše a mnohem více je potřeba zahrnout do pracovního práva, mladá generace si to vyžaduje. Spokojený zaměstnanec přeci vydává lepší výkony než ten nespokojený. V dnešní uspěchané době najít ideálního zaměstnavatele a naopak spolehlivého zaměstnance je velký oříšek.
    Šrámková Lucie (E15191)

    OdpovědětVymazat
  10. Přestože se říká, že generace Y je silnou generací, jak bylo zmíněno v článku, je opravdu velice odlišnou od předchozích, její priority jsou úplně jiné. Z pohledu mého i mých vrstevníků, chceme mít více času na své koníčky, rodiny či zdraví. Chceme individuální přístup, máme rádi změny a jsem rozhodně více flexibilní než starší generace. Bohužel, spousty zaměstnanců nás neumí tolik motivovat, pracovat s námi, a více jak třetina z nich nehodlá své požadavky vůči zamětsnancům měnit. Určitě souhlasím s tím, že by měla být flexibilnější pracovní doba (nesmíme zapomenout na možnosti home office), prosazování rovného zacházení a lepší smluvní ujednání zaměstnance se zaměstnavatelem.
    Bohužel v dnešní době, kdy každý usiluje o absolvování vysoké školy či univerzity s vidinou vyššího platového ohodnocení, chybí stále více specializovaných zaměstnanců na manuální pozice (řezník, instalatér, automechanik..). Také by nebylo od věci poukázat na to, že česká generace stárne a do budoucna to bude mít jistě na generace Y a Z velký dopad nejen ohledně důchodu, ať pracují sebevíce, jelikož v budoucnu bude méně pracujících. Doufám, že systém časem přijde na to jak toto vyřešit a nebude se tím zabývat, až bude tato nepříjemná situace v plném proudu.
    BM

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zdravím.
      Musím souhlasit s tím, že lidé čím dál tím víc lpí vysoké vzdělání, a proto začíná být nedostatek manuálně zručných lidí. Podle mě to ale není úplně naše vina. Moc dobře si pamatuji, jak mi na střední škole říkali, ať jdu na vysokou, protože Maturitu má dnes každý, takže mě nikde nepřijmou (jelikož zaměstnavatelé na vzdělání kladou důraz) a tím pádem budu pracovat někde za minimální mzdu.
      Jednou jsem takhle vedl diskuzi o tom, proč spousta lidí s nižším vzděláním vydělává mnohem víc než lidi s vysokou školou a shodli jsem se na tom, že zatímco vysokoškoláci ještě studují, maturanti jdou pracovat a v době, kdy vysokoškolák odejde ze školy, maturant už má rozjetou kariéru a už je určitým způsobem vychovaný svým zaměstnavatelem, kdežto vysokoškolák jede tzv. od nuly. Samozřejmě můžete namítat, že je tam velký rozdíl v nástupním platu, ale já bohužel zastávám názor, že například na manažera není nutné nějaké extra vzdělání.
      Ale to jsem odbočil. Zkrátka můj názor na úbytek manuálně pracujících lidí je v tom, že lidstvo lenivý a čím dál méně lidí chce pracovat rukama. Robotizace a automatizace ale nemůže nahradit všechnu manuální práci. Bohužel.
      Děkuji za pozornost. :)
      Ondřej Mareš (E16885)

      Vymazat
  11. Nevím, kde jsem k mému názoru přišla, ale mám hluboko v sobě zakotvené, že generace aktuálně pracujících.. generace mých rodičů potažmo prarodičů je silnou generací. Kolikrát jsem sama sebe přistihla, jak přemýšlím nad tím, co bude kupříkladu z důchody až tato generace půjde do důchodu? Moc nevěřím mladé generaci, mají úplně jiný styl myšlení. Úplně jinak se staví k práci, životu, volnému času. Mají jiné priority. Dřívější generace.. to byly dříči, dnešní generace si snaží vše ulehčit, jak to jen jde. Přesně, jak je zmíněno v příspěvku.

    Zaměstnavatelé by se tedy určitě měli zamyslet nad úpravou podmínek, každý hledá to nejvýhodnější pro sebe. Ty společnosti, které se přizpůsobí, budou mít konkurenční výhodu. Lidé půjdou za lepším. Není to jako dřív, kdy si našli práci a v té práci zůstali pomalu až do důchodu. Dnes je běžné střídání partnerů, rozvody, tak proč neměnit i práci? Jsou ba naopak lidé kteří nevydrží v jedné práci dlouho - nehledě na podmínky. Každý si ale hledí svého volného času, seberealizace, kariérního růstu a pokud jim společnost v tomto nevyjde vstříc, tak se stane nezajímavou. Doba se mění a právo i zaměstnavatelé by se měli do určité míry přizpůsobit. Měli by jednat se zaměstnanci individuálně a ne k nim přistupovat jednotně a laxně. Slaďování osobního a pracovního života je stále aktuálnějším tématem. A tak by se k tomu mělo i přistupovat.

    LM

    OdpovědětVymazat
  12. Přístupy k práci a životu jsou u jednotlivých generací dobře znát. Generaci babyboomers vnímám jako tvrdě pracující, která byla ochotná pracovat celý život v jednom podniku za stálých podmínek.
    Ve většině případů se rodinný život musel podřídit tomu pracovnímu.
    Domnívám se, že generace Y chce mnohem více času trávit svými koníčky a zájmy, tedy svým osobním životem. Tato generace také klade větší důraz na smysluplnost vykonávané práce a zároveň chce mít pocit, že s nimi firma počítá a jejich názor bude vyslyšen.
    Firmy, které se naučí pracovat s generací Y budou mít velkou konkurenční výhodu. Uchazeči z generace Y budou mít větší zájem pracovat ve firmách, kde se hledí na jejich osobní potřeby než u firem, které to nezajímá, a to i když dostanou například o tisíc korun víc. Mezi základní prvky, které by firmy měly více uplatňovat jsou flexibilita pracovní doby a pracoviště, zpětná vazba pro zaměstnance, mentoring a v určité míře také zapojení zaměstnance do rozhodovacích procesů.
    Vývoj pracovního práva by měl reagovat na vývoj pracovního trhu, který se postupně přizpůsobuje nastupující generaci, která má jiné priority a upřednostňuje jiné pracovní podmínky.
    Lukáš Jechura (E16826)

    OdpovědětVymazat
  13. Dobrý den,
    souhlasím s Vámi, když říkáte, že to časové rozlišení jednotlivých generací se musí brát s určitou rezervou. Oficiálně bych měl být generace Z (podle uvedeného časového rozpětí), ale já osobně si myslím, že bych se měl zařadit spíše do generace Y.

    I když musím říct, že je někdy obtížné toto rozlišit. Musím se přiznat, že mám jistou závislost na elektronice, ale zároveň jsou pro mě důležité peníze. Přece jenom jsem teď ve věku, kdy si buduji vlastní život, takže finance jsou na místě.
    V některých zemích Evropy lidé pracují méně a jsou produktivnější, protože doba odpočinku se naopak prodlouží. Co se tohohle týče - já jsem pro. Alespoň budu mít více času pro sebe. A co jsem koukal, tak hodně firem používá 5. týden dovolené jako benefit pro získání nové pracovní síly. Ale záleží na člověku, co zrovna v danou dobu preferuje.
    Ondřej Mareš (E16885)

    OdpovědětVymazat
  14. První, co mě po přečtení tohoto článku napadlo, je jak velmi často lidé v důchodu popřípadě ti, kteří do důchodu teprve půjdou tedy tzn. babyboomers a generace X používají fráze "vy jste už jiná generace, vy o tom nic nemůžete vědět, vy jste tohle nezažili". Upřímně mně samotné je toto škatulkování proti srsti, ale budiž se tedy mohu považovat za generaci Z.

    Jestli-že tedy budeme koukat na generaci Z jako celek a nebudeme vyčleňovat jednotlivce, které takové návyky a tendence nemají, i když si myslím, že většina alespoň nějaký z těch co bylo zmíněno má. Tak jedním z prvních změn oproti, babyboomers a generaci X tedy vnímám přístup k práci jako takové. Jak již zaznělo dříve lidé pracovali s chutí a s přesvědčením, že si práce váží, peníze vydělávat chtěli a své místo si chtěli udržet za každou cenu, například i pokud pracovní kolektiv nebyl optimální, platové podmínky a nebo je práce ani nebavila. Generace Y a nastupující generace Z již tyto fakta vyvracuje a čím dál více prosazuje svoje zájmy, pohodlí, psychickou pohodu a jiné. Čím dál častěji lidé dají výpověď aniž by měli jistotu nového zaměstnání a hlavně příjmu. Dnes chce mít každý pracovník svůj vlastní "hlas" a nebýt jen "ovcí", více dochází k rozporům mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, protože zaměstnanci hájí své zájmy a prosazují své názory. Myslím, že tak stejně to funguje i s dnešními studenty na brigádách - zaměstnavatel občas kouká, co mu vše brigádník dokáže říct, to by se dříve opravdu nestalo.

    Závěrem bych řekla, že to tak má být, doba postupuje a vše se mění, je to přirozený vývoj, elektronika je naší nedílnou součástí, která nás také silně ovlivňuje, stejně jako to úzce souvisí se čtvrtou průmyslovou revolucí, díky tomu co nás čeká, a nebo možná už je, bude mít možnost každý z nás lépe propojit osobní život s tím pracovním. Tedy můj názor je, že pracovní právo by mělo reagovat na to, jak se pracovní trh mění a vyvíjí. Snad jen bychom jako "generace Y a Z" měli mít více pokory.

    Martina Chmelíková

    OdpovědětVymazat
  15. Přijde mi nesmyslné toto rozdělování generací a posuzování která generace je lepší nebo horší. Určitě je pravda, že starší generace má jiné priority než ta mladší. Na různé moderní technologie jsme zvyklí, jsou naší součástí už od dětství. Proto je jasné, že je chceme využít ke zjednodušení práce. Jsou pro ni důležité nejen peníze, ale i soukromí a rodina. Současná generace má svou představu, jak má vypadat správné zaměstnání a je dost cílevědomá. V důsledku těchto změn by bylo určitě dobré, kdyby byli zaměstnanci více zapojováni do rozhodovacích procesů zaměstnavatele a byl kladen větší důraz na rovnost. Dále nárok na delší, i neplacenou, dovolenou, flexibilní pracovní doba a případně práce z domova.

    Stehnová Martina

    OdpovědětVymazat
  16. Osobně si myslím, že na rozdělení věkových kategorií na jednotlivé generace není až tak nic špatného. Podle toho, jak průzkum hodnotil generaci Y bych řekla, že charakteristiku většiny lidí vystihl, a podle mého se dost bodů týká i nás jako generace Z.
    Všímám si změny oproti tomu, když pracovali naši prarodiče, kteří moc na výběr neměli, pracovat museli a měli ji určenou režimem, a tak si myslím, že je dnešní doba, co se týká povinnosti pracovat dost uvolněná. Dnes už má každý možnost pracovat de facto kde chce a je jen na něm, jak se k této možnosti postaví a dost často se i poté stává, že když se mu v nové práci nelíbí, tak prostě skončí.
    Co se týká změn v oblasti zákoníku práce a nástupu nových generací tak si myslím, že za to nemůže tak úplně členění na generace, ale spíš to, jak je dnes systém nastaven. Změny v zákoníku s sebou nese čas a je třeba je dělat neustále, bez ohledu na to, jaká generace na trhu práce bude.
    Veronika Nováková (kriminalistika)

    OdpovědětVymazat
  17. Rozdělování generací do těchto skupin a jejich porovnávání mi nepřijde špatné, navíc pokud se bere (jak bylo v článku řečeno) trochu s rezervou.
    Profil příslušníka generace Y v některých bodech podle mě koresponduje s příslušníky generace Z. Mám na mysli hlavně balanc mezi zaměstnáním a soukromým životem, očekávání adekvátní odměny, hledání co nejvíce zkušeností a potřebu vyjadřovat své názory. Naopak si myslím že se liší v bodech jako potřeba dlouhodobě šetřit a ochota se zadlužit (alespoň podle mého okolí se naše generace snaží mít nějakou rezervu a nechce se příliš a na dlouho zadlužit).
    Pracovní právo se zcela jistě časem bude muset přizpůsobit požadavkům nastupující generace, například větším prostorem pro individuální dohody zaměstnance a zaměstnavatele, flexibilní pracovní dobou, prací z domu a podobně.

    Lucie Formanová

    OdpovědětVymazat
  18. Dobrý večer,
    Každá generace je něčím jiná - když vyrůstáte v jiných podmínkách, chcete jiné věci, než někdo před/za vámi. Ale generace Y už nějakou dobu na trhu práce je a nevím, jestli by postupné změny měly tak velký přínos, jak by se očekávalo. Lidé jsou často nespokojení a hledají alternativy, někteří jsou až zahořklí ohledně postavení trhu práce a nevím, zda by změny nepřišly až příliš pozdě.
    Určitě je třeba trh přizpůsobovat, ale dlouhodoběji. Jelikož už nastupuje i generace Z, bylo by nutné spojit podmínky pro obě tyto generace a myslet více dopředu. Každopádně problém volného času na rodinu, kamarády a koníčky je problém, u kterého by změnu uvítala každá generace. Na druhou stranu si myslím, že naše generace Z už opět o něco více slyší na peníze a finanční ohodnocení. A jelikož můžeme vidět "ty starší", kteří mají dluhy, tak o takový extrém nestojíme.
    Je třeba dělat přechodné změny vedoucí k dlouhodobějším.

    Anna Kolaříková

    OdpovědětVymazat
  19. V rozdělování generací na trhu práce nevidím jediný problém, jelikož každá byla něčím ovlivněna a ve svém jednání a stylu chápání společnosti se vzájemně od sebe liší. V jednotlivých generacích můžeme najít určité plusy a mínusy, které tyto skupiny dělají výjimečné od ostatních. Věřím v to, že příchodem generace Z na trh práce se pracovní právo bude muset začít přizpůsobovat společnosti, nikoliv naopak. Dle mého názoru budou zaměstnanci čím dál tím více náročnější při výběru práce a pro zaměstnavatele bude čím dál tím víc obtížné si dobrého zaměstnance udržet. U této generace nebudou hrát hlavní roli jenom pracovní, mzdové, platové podmínky a náplň práce, ale i úplně nové a námi neznámé jako je například ekologická stopa dané firmy.
    Nikola Višňovská

    OdpovědětVymazat
  20. V rozdělování generací do jednotlivých skupin žádný zásadní velký problém neshledávám. Naopak starší generace mají hodně praxe a zkušeností, které mohou předat novým generacím a nové generace mají spoustu nových nápadů a znají dnešní trendy, takže mohou přinést do podniku zas něco nového.
    Pokaždé se najde někdo, kdo bude nespokojený, ale trh práce by se měl přizpůsobovat dnešní době a možnostem. Myslím si, že lidé by se neměli bát změny a zkusit něco nového. Pracovní trh by měl vytvořit dobré pracovní podmínky pro všechny generace a vzájemně proplétat generace, aby se každá mohla naučit a přinést něco nového.

    Denisa Pilařová

    OdpovědětVymazat
  21. Je vcelku logické, že s měnícím se časem přicházejí nové pojmy, studie nebo jako v tomto případě označení nových generací. Dochází tak k logické obměně, jedna generace odchází a nová zase přichází. Osobně v tom nevidím žádný problém, ba naopak. Díky novým generacím, novým pohledům na svět, popřípadě novým nápadům a způsobům jak řešit stávající problémy se domnívám, že je zde mnohem více kladů než-li záporů.
    Otázka ohledně obměny pracovního práva díky novým generacím? Přikláněl bych se k již zmíněnému názoru, který spočíval v brzké změně pracovní doby. Týkající se konkrétně větší flexibility.

    Martin Svoboda

    OdpovědětVymazat
  22. Většina rodičů v dnešní době tlačí děti, aby studovali vysokou školu, protože s diplomem pro ně bude mnohem snazší najít si práci a vydělat více peněz.

    Ale přijde mi to trochu scestné. Sám dělám ke studiu brigádu, a vidím, na kolik peněz si může přijít šikovný instalatér, obkladač nebo třeba elektrikář.

    Spousta lidí vystuduje vysokou školu jenom kvůli kusu papíru a nadále se oboru nevěnuje. To mi poté přijde jako ztráta času a hlavní problém dnešní generace.

    OdpovědětVymazat
  23. Je patrný značný rozdíl mezi jednotlivými skupinami generací v souvislosti s pracovním trhem. Každá skupina má své plusy a mínusy. Zmíněné charakteristické rysy dle mého názoru sedí na značnou většinu lidí, takže na tom nevidím žádný problém.

    OdpovědětVymazat