Ochrana soukromí a osobních údajů zaměstnance

Otázka ochrany soukromí zaměstnance a jeho osobních údajů má dvě časové roviny:

• před samotným vznikem pracovního poměru a
• během jeho existence.

S potřebou chránit soukromí zaměstnance a jeho osobní údaje významně souvisí zásada rovného zacházení a zákazu diskriminace. Jejím prostřednictvím je zaměstnanec chráněn před nadbytečným vymáháním některých údajů ze strany zaměstnavatele před vznikem pracovního poměru nebo v jeho průběhu. Během pracovního poměru hraje významnou roli také opačná strana věci, tedy ochrana zájmů zaměstnavatele (např. zájem na ochraně majetku a  na řádném výkonu práce ze strany zaměstnance).

Pracovní právo a generace Y (a Z)

Dne 19. října se uskutečnil vědecký seminář Ústavu správních a sociálních věd, kde jsem prezentoval svůj příspěvek "Pracovní právo a generace Y (a Z)". V této prezentaci jsem se zabýval některými problémy spojenými s nástupem nových generací (potenciálních) zaměstnanců na pracovní trh.

Reforma pracovního práva ve Francii

Francouzský prezident Emmanuel Macron podepsal začátkem září významnou novelu zákoníku práce. Podle Macrona se jedná o změny nezbytné pro ekonomiku i společnost, zejména z důvodu relativně vysoké nezaměstnanosti (9,8 % v červenci 2017). Proklamovaným cílem reformy je liberalizovat francouzské pracovní právo, usnadnit zejména mladým lidem najít zaměstnání. Ti v současnosti hledají ve Francii práci nejhůře.

Svátky v pracovním právu

Pojem svátek má v pracovním právu význam a právní následky z hlediska dvou základních aspektů: pracovní doby a odměňování. Pojem svátek vychází ze zákona č. 245/2000 Sb. o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu. Stojí za zmínku, že ne všechny svátky podle tohoto zákona jsou svátky státními (těmi jsou např. 8. 5., 28. 9. nebo 28. 9.), ale patří mezi tzv. ostatní svátky (např. Velikonoce nebo Vánoce).

Novela zákoníku práce: Výkon jiné práce

Oblastí, která má podle připravované novely zákoníku práce doznat zásadních změn, je úprava změn pracovního poměru. Změnou pracovního poměru je standardně chápána situace, kdy dochází ke změně některé z podstatných náležitostí pracovní smlouvy, tedy buď druhu nebo místa vykonávané práce (z podstaty věci není možné během pracovního poměru změnit třetí podstatnou náležitost, den nástupu do práce).

Novela zákoníku práce: vrcholový řídící zaměstnanec

Připravovaná a v současnosti projednávaná novela zákoníku práce, která by měla být účinná od 1. července 2017, zavádí do právní úpravy pracovního práva několik zásadních věcných změn.
První z nich je zavedení institutu tzv. vrcholového řídícího zaměstnance. Kdo je vrcholovým řídícím zaměstnancem u zaměstnavatele má být nově vymezeno v § 12 zákoníku práce: 

Zákaz diskriminace v odměňování

Zákoník práce stanoví, že za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda (příp. plat nebo odměna z dohody) - to vyplývá z § 110 zákoníku práce. To lze také označit jako zásadu stejné odměny za stejnou práci.Tato zásada je tak rozšířením obecné povinnosti zaměstnavatele zajistit rovné zacházen se zaměstnanci, pokud jde (mj.) o odměňování za práci a pokytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, která je stanovena v § 16 odst. 1 zákoníku práce.