Zajímavé pracovněprávní rozsudky za rok 2018

V roce 2018 se objevilo několik rozsudků Nejvyššího soudu, které si zaslouží pozornost. První se týká práv vojáků z povolání při porušení zákazu diskriminace, druhý běhu promlčecích a prekluzivních lhůt v pracovním právu a třetí náhrady újmy způsobeném porušením dobrých mravů ze strany zaměstnavatele.

Výpověď dohodou na hodinu

Termíny používané v běžné řeči se často liší od terminologie, kterou používají právní předpisy. Jazyk právního předpisu musí být vždy jednoznačný, aby mezi jednotlivými termíny nemohlo dojít k záměně či nedorozumění (které v normální mezilidské komunikaci tolik nevadí). Jednou ze situací, kde ke zmatení právních pojmů v běžné komunikaci může docházet, je rozvázání pracovního poměru.

Rodičovská dovolená nebo rodičovská péče?

Skupina poslanců v čele s Alešem Juchelkou (ANO) předložila v letošním roce návrh změny zákoníku práce (sněmovní tisk 212/0), jehož podstatou je přejmenování mateřské a rodičovské dovolené a mateřskou a rodičovskou péči. Tato změna by současně zasáhla do řady dalších zákonů (zejména v obalsti sociálního zabezpečení), které pojem mateřské a rodičovské dovolené také používají.Vláda k návrhu vyjádřila nesouhlasné stanovisko.

Diskriminace robotem

Nedávno se objevila v médiích zpráva, že robot (software), který vybíral zaměstnance pro americkou společnost Amazon, diskriminoval při svém rozhodování ženy. Firma z toho důvodu vývoj softwaru (který byl vyvíjen 4 roky) ukončila.

Pracovní právo a generace Y (a Z)

Dne 19. října se uskutečnil vědecký seminář Ústavu správních a sociálních věd, kde jsem prezentoval svůj příspěvek "Pracovní právo a generace Y (a Z)". V této prezentaci jsem se zabýval některými problémy spojenými s nástupem nových generací (potenciálních) zaměstnanců na pracovní trh.

Novela zákoníku práce: Výkon jiné práce

Oblastí, která má podle připravované novely zákoníku práce doznat zásadních změn, je úprava změn pracovního poměru. Změnou pracovního poměru je standardně chápána situace, kdy dochází ke změně některé z podstatných náležitostí pracovní smlouvy, tedy buď druhu nebo místa vykonávané práce (z podstaty věci není možné během pracovního poměru změnit třetí podstatnou náležitost, den nástupu do práce).

Novela zákoníku práce: vrcholový řídící zaměstnanec

Připravovaná a v současnosti projednávaná novela zákoníku práce, která by měla být účinná od 1. července 2017, zavádí do právní úpravy pracovního práva několik zásadních věcných změn.
První z nich je zavedení institutu tzv. vrcholového řídícího zaměstnance. Kdo je vrcholovým řídícím zaměstnancem u zaměstnavatele má být nově vymezeno v § 12 zákoníku práce: 

Zákaz diskriminace v odměňování

Zákoník práce stanoví, že za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda (příp. plat nebo odměna z dohody) - to vyplývá z § 110 zákoníku práce. To lze také označit jako zásadu stejné odměny za stejnou práci.Tato zásada je tak rozšířením obecné povinnosti zaměstnavatele zajistit rovné zacházen se zaměstnanci, pokud jde (mj.) o odměňování za práci a pokytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, která je stanovena v § 16 odst. 1 zákoníku práce.

Minimální mzda 2017

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy na od 1. ledna 2017 na 11 000 Kč měsíčně. Zatímco po dlouhou dobu byla společnost zvyklá na stagnující výši minimální mzdy, která činila od začátku roku 2007 (tedy od počátku účinnosti současného zákoníku práce) až do poloviny roku 2013 celou dobu 8 000 Kč, od té doby se minimální mzda začala pravidelně zvyšovat. Nyní stoupne po roce o celých 1 200 Kč (z 9 900 Kč). Odborové organizace přitom požadovaly její zvýšení dokonce na 12 000 Kč.

Připravované změny zákoníku práce

Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo tiskovou zprávu k připravovaným změnám v zákoníku práce. Jedním z témat, které se objevily i v novinách, byla ochrana zaměstnance před stresem.
Co další body?

1) Zásadní koncepční změny se týkají zejména zakotvení institutu vrcholových řídících zaměstnanců jako zvláštní kategorie vedoucích zaměstnanců v přímé řídící působnosti statutárního orgánu u zaměstnavatele...
Tato změna se jako diskutovaná objevila již dříve a je třeba ji v zásadě hodnotit pozitivně, protože jejich faktické působení a vliv u zaměstnavatele může být podstatně odlišný od vedoucích zaměstnanců na nižších vedoucích pozicích.

Ochrana zaměstnance před stresem?

Stres je jednou z nových civilizačních chorob a má vážné dopady na zdraví, prohlásila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Navrhuje proto, aby byla v zákoníku práce zakotvena povinnost, že firmy musejí chránit své zaměstnance před stresem.

 Článek s touto informací se bohužel neobjevil dnes, tedy 1. dubna, ale 11. března. Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo návrh, podle kterého by zaměstnavatelé nad rámec současné bezpečnosti a ochrany zdraví při práci měli chránit zaměstnance také před stresem. Tato opatření by mohla mít podobu zvláštních přestávek v práci, antistresových místností a tak dále.