úterý 29. ledna 2019

Zrušení karenční doby

Vláda prosadila v Poslanecké sněmovně (přes nesouhlas Senátu) zrušení karenční doby. Novela zákoníku práce nyní míří k prezidentovi.

Institut karenční doby spočívá v tom, že zaměstnanci nenáleží v době pracovní neschopnosti náhrada mzdy (hrazená zaměstnavatelem) od prvního dne neschopnosti, ale až od čtvrtého dne. První tři dny nemoci zaměstnance tak jsou v současnosti zcela neplacené. Zaměstnavatel poté poskytuje náhradu mzdy od čtvrtého do čtrnáctého dne; od jedenáctého dne pak zaměstnanec dostává dávku nemocenského.
Nově by se tedy měla karenční doba zrušit, a zaměstnanec tak bude dostávat náhradu mzdy od zaměstnavatele už od prvního dne pracovní neschopnosti.

Karenční doba si prošla při svém zavedení poměrně dynamickým vývojem:
- od 1. 1. 2007: zákoník práce 262/2006 Sb. v původním znění stanovil, že za první tři dny přísluší náhrada mzdy ve výši 30 % průměrného výdělku a od čtvrtého dne ve výši 69 % průměrného výdělku (zredukovaného způsobem odpovídajícím výpočtu nemocenského)
- od 1. 1. 2008 byla výše náhrady mzdy stanovena na 60 % průměrného výdělku a příslušela od čtvrtého do čtrnáctého dne; jednalo se o první pokus o zavedení karenční doby, který byl následně Ústavním soudem zrušen
- od 1. 1. 2009 byla výše náhrady mzdy v prvních třech dnech 25 % průměrného výdělku a od čtvrtého dne 60 % průměrného výdělku
- od 8. 10. 2009 opět platilo, že náhrada mzdy je poskytována ve výši 60 % průměrného výdělku od čtvrtého do čtrnáctého dne; jednalo se o druhý pokus o zavedení karenční doby, který už Ústavním soudem zrušen nebyl

Pokud aktuálně schválenou novelu podepíše prezident, od 1. 7. 2019 bude karenční doba opět zrušena.



Zdroje:
[1] Sněmovní tisk 109


Žádné komentáře:

Okomentovat